Omakub - Omarchy

Raná estetika

The Omakub desktop: GNOME overview with a misty forest wallpaper, dock, and workspaces — Možnosti GNOME jsou omezené, ale udělal jsem, co jsem mohl.

Neovim and a terminal running inside Zellij, showing the Omakub file tree — Neovim a Zellij hned po vybalení.

The omakub theme command in a terminal, with the Omakub ASCII banner — Už tehdy uměl jeden příkaz změnit téma několika aplikací najednou.

Cesta k Omarchy

Omakub potvrdil tezi: dejte vývojářům krásný, kompletní Linux hned po vybalení a oni přijdou! Přišly jich desetitisíce.

Ale také narazil na strop. Omakub byla vrstva názorů nad Ubuntu a GNOME a ty mají samy silné názory. Myšlenky, na kterých mi skutečně záleželo – dlaždicová okna, všechno na klávesnici, systém, který bere terminál jako střed vesmíru – musely s platformou neustále bojovat, místo aby z ní přirozeně vyplývaly.

Takže se omakase přesunulo z Ubuntu na Arch, z GNOME na Hyprland a stalo se Omarchy. Ne vrstva na cizí distribuci, ale celé menu. Všechno, po čem Omakub sahal, aniž by bylo třeba kohokoli předem žádat o svolení.

Domov důchodců má personál

Omakub už skončil. Repozitáře jsou archivované na GitHubu – omakub a omakub-site. Ale dobré nápady nekončí, ty se forkují! Omabuntu je komunitní fork pokračující v linii omakase-Ubuntu. Pokud je pro vás Arch příliš velký skok a doma jste na Ubuntu, je to přesně pro vás.

Díky všem, kdo ho provozovali, přispívali do něj a chlubili se svými plochami. Omakub chodil, aby Omarchy mohl běžet.